Příběh 1. Na začátku všeho je myšlenka …

Píše se rok 2005 a do rodné vesnice Stonava na Karvinsku se po 40 letech strávených v Německu vrací barytonista, Klemens Slowioczek.  Tento dlouholetý sólista komické opery v Berlíně se okamžitě zapojil do kulturního dění v regionu, začal vyučovat sólový zpěv na Fakultě Umění v Ostravě a navázal na stará přátelství z dob svých studií. Například s hudebním skladatelem a profesorem Janáčkovy konzervatoře v Ostravě - Leonem Juřicou - často a rádi vedli dlouhé rozhovory o umění, o hudbě, o zpěvu i o pěveckých soutěžích.  Netrvalo dlouho a při jednom z takových rozhovorů se pánové jednomyslně shodli na tom, že v naší zemi chybí soutěž pro komorní ansámbly, že je to velká škoda a že je s tím rozhodně potřeba něco udělat. 

Nápad byl na světě.  Chybělo jen přejít od myšlenky k realizaci. 

V tuto chvíli na scénu vstoupili starosta obce Stonava, Ondřej Feber, předseda Společnosti Beno Blachuta, Milan Palák, a manažer v oboru umění, Josef Melnar. Všech pět pánů dalo hlavy dohromady a po první společné schůzce v příjemné hospůdce v centru Ostravy přišel na svět koncept originální, a v Evropě naprosto ojedinělé, interpretační soutěže komorního a ansámblového zpěvu Stonavská Barborka.

Jménem Barborka vzdali její tvůrci hold hornickému řemeslu (Sv. Barbora – patronka havířů) a přízvisko Stonavská získala jako poděkování obci Stonava, která se od 1. ročníku v roce 2007 ujala pořadatelské role a po všech stránkách soutěž (a posléze festival) podporovala. V roce 2015 po dohodě obce Stonava s vedením festivalu převzala pořadatelskou štafetu nově vzniklá organizace Stonavská Barborka, z.s., která festival organizuje dodnes.